Německý název Durchlass, jinak též Tvořiraz, Tvořehráz.
Obec
Tvořihráz tvořila samostatný
statek, jehož dějiny jsou svázány již od roku 1500 se
znojemskými
dominikány. Před tím roku 1349 se
píše po Tvořihrázi Albert, vdova po něm
paní Hedvika darovala téhož roku svému bratrovi
Vilímovi dvůr v Tvořihrázi a dva lány v
Žeroticích a
roku 1350 další dva lány a les v
Žeroticích. Dá se tedy říci, že po
Tvořihrázi se psala i vladycká rodina. Nicméně v
dalších letech se střídali na Tvořihrázi
majitelé ve velmi rychlém sledu a dost často se pak po
jejím získání psali též z
Tvořihrázi. Roku 1481 prodává Brikci z Lilče
ves s tvrzí a pustou obec
Psáry Markovi ml. z Budčic, Václav z Budčic pak
statek roku 1500
prodává znojemským dominiká
nům,
přičemž v listině je uvedeno, že zdejší zboží se
nikdy nesmí odloučit od kláštera. Ves s majetkem
náležela tedy celá dominikánům, kromě dvora
Vlčkovského, ten řád získal až r. 1749. Dominikáni drželi statek až do znárodnění.
Ke statku patřily od roku 1651 obec
Ratišovice,
od roku 1663 Morašice.
Škola byla
dvojtřídní, česká, roku 1901 ji
navštěvovalo 132 dětí. První škola byla
zřízena roku 1813, byla umístěna v malé chalupě.
Roku 1828 vystavěla obec svým nákladem budovu. Od roku
1830 se dosud exkurendní škola stala samostatnou.
V obci řádila cholera v letech 1831 a1832.
Roku 1634 Tvořihráz
vyhořela, roku 1642 byla zpustošena, vypleněna a vyloupena
švédským vojskem, roku 1645 vypálena opět
Švédy. Díky úsilí převora Rafaela
Lamince byla již r. 1646 opět obnovena.
Roku 1668 začala stavba dvora a
hospodářských budov, roku 1676 převor Jacek Harandt
zřídil panský pivovar, ale v letech 1680 a 1685 lehla
Tvořihráz popelem. Roku 1683 převor František
Christiandel založil vrchnostenský rybník. Převor Albert
Henniger položil 2. května 1689 základní
kámen dominikánského zámečku s
kaplí sv. Dominika, v níž se směla sloužit mše
svatá. Konečně r. 1706 převor Šebastian Michel nechal
postavit kamenný most přes Jevišovku.
Roku 1805 si v obci zařádila ruská a francouzská vojska.
Farností spadá Tvořihráz pod Žerotice, zde je i hřbitov.
Nejstarší rody ve vsi
jsou: Horák, Saleta, Pekárek a Sova.
Roku 1834 bylo v 94 domech 450 obyvatel, roku 1880
žilo
ve 110 domech 650 obyvatel, o deset let později ve 134 domech 693 osob
a
na přelomu století v roce 1900 to bylo dokonce 712 obyvatel,
národnosti
české, vyznání římsko-katolického,
rolníků a vinařů. K 31.12.2002 mělo v obci tvalý
pobyt 374
obyvatel, z toho 185 mužů a 189 žen.