wz
Ratišovice - náves se zvoničkou
Ratišovice - dům č. 9, rodný dům mých předků Rožnovských
Ratišovice - rybníček na návsi vedle dvora
Ratišovice - hospodářský dvůr
RATIŠOVICE
        Původně se jmenovaly Vratišovice, od os. jména Vratiš (Vratislav). Německý název je Ratischowitz.
        Roku 1358 se uvádí Bohuněk, v letech 1406-18 Zdich a 1466 Hanuš a Vilém z Ratišovic a postupně se vystřídalo mnoho majitelů, kteří vlastnili většinou jen jednotlivé části Ratišovic. Roku 1561 se uvádí panoš Gabriel z Věžného, v letech 1575-76 Zikmund Čišvic z Borové. V roce 1608 se díl Ratišovic uvádí u zboží tavíkovického, ale roku 1651 obec kupujíZvonička v Ratišovicích na návsi znojemští dominikáni a připojují ke statku Tvořihráz. Intabulace byla provedena teprve 1676 a znovu roku 1716.
       
     Roku 1672 byli v Ratišovicích všehovšudy 4 domkaři s polem a 2 bez pole. Jmenovali se Hořovský, Chorvát, Novotný, Rychtář, Tkadlec, Železný. KRybníček vedle statku tomu zde byly 3 dvory - Donavský, Moserův a Jirovský.
       Roku 1740 se v Ratišovicích nacházel zámek, klášterní hospoda, 3 klášterní sedláci, 8 chalupníků a 2 domkaři. O deset let později byly dva dvory spojeny v jeden. Roku 1775 došlo k přerozdělení půdy: ze zrušených dvorů bylo zřízeno 6 pololánů a zůstal jen jeden svobodný dvůr - Nattermanův. V obci pak bylo 8 pololáníků a 3 domkaři.  Jména tehdejších obyvatel: Dlouhý, Fiala, Horák, Jeřábek, Jelínek, Kuchařík, Macek, Nevídal, Plechatý, Rožnovský, Semotam.
    
        Půdorys obce se skládá ze dvou skupin domů, které jsou odděleny potůčkem, který vytéká z rybníčku. První skupina tvoří otevřenou náves, druhou  nepravidelná podélná řada stavení. Na návsi je malá zvonice, která má uvnitř oltářík. Starší domy měly štít do návsi, v něm dvě okna a nad nimi dvě okénka na půdu. Mezi okny býval výklenek pro sošku. Domy, které byly přestavěné, měly do návsi průčelí.
      Dominikáni zřejmě roku 1651 vystavěli na starších základech hospodářský dvůr. Jeho obytnou část tvoří jednokřídlá podálná přízemní budova s půdním patrem - sýpkou. Původně byl ozdoben věžičkami.
   
       Přiškoleny byly do Běhařovic, později do Stupěšic, od r. 1900 měli samostatnou jednotřídní školu, do které chodilo 50 dětí. Správcem byl Josef Erben.
         Přifařeny  jsou do Běhařovic, kam se i pochovává.
         Až do r. 1902 byly Ratišovice spojeny v jednu obec se Stupěšicemi. Dnes jsou částí obce Běhařovice.
        Roku 1910 zde žilo 268 obyvatel, roku 1900 v 47 domech 246 lidí,  roku 1870 se udává 34 domů a 201obyvatel, roku 1689 zde bylo jen 7 obydlených domů.