Jinak též Swarzenowicz, Swarcenow, Svarsanow, Svařanov, Svojenov.
Farností patří do Netína,
přiškolena byla do Hrbova, v období let 1790-1795 se
chodilo do
Laviček. Dnes je to místní část
Velkého Meziříčí.
Roku 1790 bylo v obci 17 domů a žilo zde 147 obyvatel,
roku 1890 to bylo 26 domů a 130 obyvatel, z nichž 11 bylo
evangelického vyznání, ostatní
vyznání katolického, všichni
národnosti české. Roku 1900 zde bylo stále 26 domů
se 143 obyvateli, z nichž bylo evangelického
vyznání 9 osob, ostatní vyznání
katolického.
Roku 1390 zapsal Jan z Kozlova Zajíčkovi z
Rosičky prodaných 5 lánů s lesy a pastvinami ve Svařenově
a ještě toho roku vložil své manželce Jitce zde 27 hř.
gr. Jitka, provdaná již roku 1407 za Jindřich z Bořic,
hájila své věno zde zapsané před Janovým
synem z Moštišť. Když Jindřich zemřel, provdala se Jitka
za Jana Kozlovce z Kozlova a prodala své věno za 27 kop gr.
Ondřejovi z
Batouchovic. Další část vesnice (7
lánů) patřila Přibíkovi z Pohořílek, který
r. 1376 na ní zapsal 50 kop gr. věna své manželce
Kateřině z Hartvíkovic. R. 1420 Kuník Havlův z
Pohořílek prodal své sestře Anně a její dceři
Anežce ve vsi Svařanově 5 3/4 lánů s
příslušenstvím. Za Adama z Pohořílek bylo
prodáno těchto 5 3/4lánu Ondřeji z Batouchovic a tak roku
1447 vlastnil Ondřej celou ves. V 2. pol. 15. stol. byl majitelem 5 3/4
lánů Jiří z Šiborova. Roku 1489 pan Vratislav z
Pernštejna na místě svého člověka Vávry
připověděl se ke vsi Svařanovu. V této době také Svařenov
zpustl. Jan z Pernštejna r. 1529 koupil si s Šiborovem i
pustou ves Svařenov a připojil ji též k bývalému
měřínskému proboštví. Od r. 1559
sdílí osudy a vrchnost se Stráneckou Zhoří.
Jako pustá ves se uvádí Svařenov v letech
1557-1591.
Svařenov - Hrbov - stránky obcí
Stránecká Zhoř - stránky obce s dějinami panství, kam Svařenov patřil