wz
SVAŘENOV
    Jinak též Swarzenowicz, Swarcenow, Svarsanow, Svařanov, Svojenov.
    Farností patří do Netína, přiškolena byla do Hrbova, v období let 1790-1795 se chodilo do Laviček. Dnes je to místní část Velkého Meziříčí.
   Roku 1790 bylo v obci 17 domů a žilo zde 147 obyvatel, roku 1890 to bylo 26 domů a 130 obyvatel, z nichž 11 bylo evangelického vyznání, ostatní vyznání katolického, všichni národnosti české. Roku 1900 zde bylo stále 26 domů se 143 obyvateli, z nichž bylo evangelického vyznání 9 osob, ostatní vyznání katolického.
    Roku 1390 zapsal Jan z Kozlova Zajíčkovi z Rosičky prodaných 5 lánů s lesy a pastvinami ve Svařenově a ještě toho roku vložil své manželce Jitce zde 27 hř. gr. Jitka, provdaná již roku 1407 za Jindřich z Bořic, hájila své věno zde zapsané před Janovým synem z Moštišť. Když Jindřich zemřel, provdala se Jitka za Jana Kozlovce z Kozlova a prodala své věno za 27 kop gr. Ondřejovi z Batouchovic. Další část vesnice (7 lánů) patřila Přibíkovi z Pohořílek, který r. 1376 na ní zapsal 50 kop gr. věna své manželce Kateřině z Hartvíkovic. R. 1420 Kuník Havlův z Pohořílek prodal své sestře Anně a její dceři Anežce ve vsi Svařanově 5 3/4 lánů s příslušenstvím. Za Adama z Pohořílek bylo prodáno těchto 5 3/4lánu Ondřeji z Batouchovic a tak roku 1447 vlastnil Ondřej celou ves. V 2. pol. 15. stol. byl majitelem 5 3/4 lánů Jiří z Šiborova. Roku 1489 pan Vratislav z Pernštejna na místě svého člověka Vávry připověděl se ke vsi Svařanovu. V této době také Svařenov zpustl. Jan z Pernštejna r. 1529 koupil si s Šiborovem i pustou ves Svařenov a připojil ji též k bývalému měřínskému proboštví. Od r. 1559 sdílí osudy a vrchnost se Stráneckou Zhoří. Jako pustá ves se uvádí Svařenov v letech 1557-1591.


Svařenov - Hrbov - stránky obcí