wz
BUDKOV

    Jinak též Budcaw, Budkow, Budkau.
   Budkov byl od 16. stol. sídlem správy panství až do zrušení patrimoniální správy. Před jejím zrušením v r. 1849 tvořily budkovské panství vesnice: Budkov, Lhotice, Lomy, Mladoňovice, Oponešice a Slavíkovice.
   
    Jako první známý majitel se r. 1353 uvádí Jan z Budkova, který roku 1360 prodal tvrz a ves Budkov s  vesnicemi Jeníkovi st. a Jeníkovi ml., bratřím z Mezimostí. Zboží roku 1398 prodal markrabě Jošt Petrovi z Kravař, který je roku 1406 prodal Zdiradu Strnadovi z Němčic. Poměrně v rychlém sledu se zde měnili majitelé. Roku 1542 kupuje statek Bohuš Hrubčický z Čechtína. Jeho dědici se stali synové Jan, Adam a Trystan Hrubčičtí z Čechtína a ti roku 1544 přikoupili pustý dvůr v pustých Martinicích. Adam je zmiňován ještě roku 1563, v letech 1572-1603 je majitelem Václav Hrubčický, jehož ženou byla Marie Anna Kořenská z Terešova. Roku 1609 je budkovské zboží přisouzeno Zuzaně Roupovské z Malejova,

vdově po Adamu Arnoštovi Hrubičckém, která vzala r. 1610 svého druhého manžela Zikmunda z Roupova na spolek na zámek a ves Budkov. R. 1630 prodal Zdeněk z Roupova Budkov a Mladoňovice plukovníku Kristiánu v. Illow za 76 433 zl.r. Po jeho smrti (byl zavražděn r. 1634 v Chebu spolu s Vladštejnem) bylo panství zřejmě odkoupeno Roupovskými zpátky, neboť r. Budkov zámek - 19271666 Vilém z Roupova prodal jménem svého otce Zdeňka Budkov a Mladoňovice svob. p. Matyáši Berchtoldovi.
V majetku rodu Berchtoldů se Budkov nacházel až do roku 1776, kdy statek zdědil Leopold Krakovský hr. Kolovrat. R. 1841 byl Budkov rozdělen mezi hr. Františka Xavera Krakovského z Kolovrat a jeho manželku Julii roz. hr. Wildesteinovou. Roku 1849 předal František Xaver majetek svBudkov - věž zámku 1927ým dětem Theodoru, Leontině, Xaverině, Valerii, Julii a Marii do společenství. Ti statek prodali roku 1853 za 400 000 zl. a 800 dukátů Karlovi knížeti z Lichtenštejna, za něhož se stal fideikomisem pro moravskokrumlovskou sekundogenituru knížat z Lichtenštejna. Po smrti Rudolfa knížete z Lichtenštejna († 15. 12. 1908) zdědil velkostatek Budkov starohrabě Salm-Reifferscheidt, jehož syn Kristián vlastil statek až do r. 1945, kdy mu byl zkonfiskován.   
  
   Vodní tvrz v Budkově se uvádí roku 1353, kdy ji Jan z Budkova prodal Jeníkov st. a Jeníkovi ml. z Mezimostí. Počátkem 16. stol. byla přestavěna v pozdně gotickém slohu. V letech 1545 -1555 za Hrubčických z Čechtína byla přestavěna na renesanční zámek. Při této přestavbě vyrostlo kolem nepravidelného nádvoří pět jednopatrových křídel s arkádami a toskánským sloupovím v obou podlažích. Za hr. Františka Xavera Berchtolda byl zámerk barokně upraven, ale jednalo se především o úpravy interiérů. Zámek je obklopen příprodně krajinářským parkem o rozloze 3,3 ha, který byl založen v 1. čtvrtině 19. stol. Později sloužil jako dětský domov.
    V obci je také farní kostel sv. Martina, ve kterém se nachází hrobka rodu Berchtoldů. Ve věži je zavěšen zvon z r. 1489, který zhotovil mistr Jan z Velkého Meziřící a z r. 1655, který
ulil  Jakub Streckfusse. Kolem kostela je hřbitov. Na hřbitově jsou dvě barokní kaple sv. Jana a sv. Pavla z 20. let 18. stol. Na schodišti ke kostelu stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera. V katastru obce se nachází i kaplička sv. Floriána, boží muka, barokní sýpka a socha sv. Antonína z Padovy. V r. 1934 byl postaven pomník čtrnácti padlým v 1. světové válce, k něBudkov 1938mu byla r. 1946 připojena deska se jmény obětí 2. světové války.
    V r. 1542 se uvádí v Budkově pivovar.
    Fara se v obci uváděla k r. 1366. Počátkem 40. let 16. stol. sem přišli čeští bratři, kteří si zde zřídili modlitebnu. Roku 1632  byl do Budkova sice dosazen opět katolický farář, avšak roku 1650 byla zdejší fara zrušena a Budkov spojen s Velký Újezdem a Kdousovem v jednu farnost. Z vizitační zprávy z r. 1662 vyplývá, že v obci nebyla fara ani škola, kostel byl chudý a modlitebna ubohá. Katolických rodin zde bylo 66 a nekatolických ještě 31. Roku 1689 se osamostatnila fara ve Velkém Újezdě, ale Budkov byl pod ni připojen dále. Teprve r. 1777 byla v Budkově obnovena fara jako lokálie k Velkému Újezdu a r. 1783 byla osazena. R. 1810 byla vyloupena Janem Jiřím Graselem a jeho kumpány. R. 1815 se osamostatnila a byla odloučena od Velkého Újezda a konečně o 10 let později byla postavena nová farní budova.
    Škola se uvádí v Budkově roku 1672, dojížděli do ní vyučovat kaplani z Velkého Újezda a františkáni z kláštera v Dačicích. Roku 1773 nechal hrabě Berchtold postavit v Budkově novou školu, která byla r. 1850  škola rozšířena na dvoutřídní a v letech 1865 až 1866 byla postavena nová budova.

    V r. 1869 žilo v 117 domech 721 obyvatel, roku 1888 v 122 domech 777 obyvatel převážně české národnosti a vyznání římsko-katolického. V roce 1921 ve 122 domech žilo už jen 661 osob. K 31.12.2002 zde mělo tvalý pobyt pouze 377 osob, z toho 192 mužů a 185 žen.

Budkov - stránky obce