wz
TASOV
   Jinak také Tazov, Tazzow, Tassow, Thassow.
  Už v 1. pol. 14. stol. byl Tasov sídlem stejnojmenného děkanství, k němuž náležely fary: Dolní Bory, Mostiště, Zhoř, Vícenice, Náměšť, Březník, Kralice, Hartvíkovice, Koněšín, Zvole, Nové Veselí, Svratka a Radostín. Za protireformace po vypuzení pastorů spravoval fary Tasov a Budišov roku 1623-1658 rudíkovský farář, v letech 1658-1723 budišovský. Roku 1672 zůstávaly přifařeny: Tasov, Čikov, Kamenná, Oslava, Studnice, D. Heřmanice, Jabloňov, Březka, Vanč, Lhotka a Holubí Zhoř. Při faře budišovské založil Josef Ignác hr. Paar s manželkou Marií z Valdštejna roku 1725 místo stálého kaplana, jenž by se staral o bohoslužby v Tasově o nedělích a svátcích. Protože byl Tasov příliš vzdálen, byla zde roku 1734 zřízena expozitura. Roku 1779 bylo vymezeno ohraničení obou farností řekou Oslavou - na levém břehu - mlýn Eliášův, Vorlům dům v Heřmanicích, část Oslavy, Tasov, Zhoř, Lhotka, Čikov, Březka a Vanč) - připadlo do Tasova.
Tasov 1911
   Druhý farní kostel sv. Václava stával před panským dvorem, byl roku 1784 zrušen a pobořen. Za suchého počasí vyschlá tráva na základech bývalého kostela ukazovala rozměry románské stavby, kolem níž býval hřbitov.
    Roku 1550 a 1561 se připomíná v Tasově kaple sv. Jiří jako pustý kostelík. Stávala pravděpodobně na místě dnešní fary a kolem roku 1730 byla upravena na faru nákladem hr. Paara.
    Původní fara prý bývala v domě č. 2, kde bylo zazděno velké okno a vrstvy vápna na zdi ukazovaly na bývalé obydlení.
    Škola bývala v Tasově již v 16. stol., r. 1589 koupil úřad od Eliáše Příhody za 26 zl. grunt na školu, starou školu prodali páni starší za podsedek za 30 zl. Janu Sochorovi. Původně zde byla jednotřídní škola, která se roku 1879 rozšíříla na trojtřídní. Přiškoleny jsou Lhotka, část Vanče, Oslava a Klementice; do r. 1705 Čikov, 1760 Dol. Heřmanice, 1849 Zhoř a Březka. Roku 1900 jí navštěvovalo 244 dětí.
   
Tasov - kostel sv. Petra a Pavla 1961
    Nejdéle rodný dům drželi rody Rohovských (v. Dvory), Sobotkův, Pavlíčkův, v letech 1656-1749 dále rodiny Dočkalovy, Sladkých, Jarošova a Drápela.
    Městečko mívalo hrdelní právo již od nejstarších dob. Toto právo bylo částečně okleštěno za rodu pánů z Lomnice na Meziříčí za úmluvami s Bíteší a úplně r. 1729 za císaře Karla VI. Ve sporných věcech dotazovali se rady v Bíteši. Přisežní tasovští vyšetřovali celou záležitost, ale rozsudek vydávala bítešská rada, odtud byl do Tasova vysílán i kat. Popravovalo se při silnici k Čikovu na trati "Šibenice".
    R. 1790 bylo v obci 71 domů a 524 obyvatel, roku 1900  zde žilo v 149 domech 860 obyvatel, z nichž byl 1 německé národnosti, ostatní byli české a 25 obyvatel bylo evangelického vyznání, ostatní katolického. K 31.12.2002 žilo v Tasově celkem 586 obyvatel, z toho 297 mužů a 289 žen.
    K významným osobnostem, kteří v Tasově žili, patřil básník Jakub Deml a jeho přítelkyně Pavla Kytlicová, jejich hrob se nachází na bývalém hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla, v poslední době se Tasovu věnuje spisovatel Karel Švestka.

Tasov - oficiální stránky obce
zřícenina hradu Tasov
smírčí kříže v Tasově a okolí