wz

Nešťastný šafářův dvoreček...

     Šafář - dle Lutonského Genealogického slovniku - šafář - hospodářský správce, dozorce, nadřízený panských nádvorníků; řídil práci panské čeledi, stejně tak i šafářka řídila práci ženské části čeledi.
    Šafář - dle kdysi přečteného, tudíž zpaměti, často se střídal panské dvory, aby nedocházelo řečeno dnešním slovníkem ke korupci a následnému rozkrádání. No, osobně si nejsem až tak jistá, u některých mám doloženo, že šafařili na jednom dvoře nejméně 10 let. Další co rok, to krok někam jinam. Mám dilema, kdyby tam bylo podezření na nějaké rozkrádání, tak by asi byl úřadu zbaven nebo by si ho panstvo drželo dál a pořád s ním točilo z místa na místo? Nebo byl tak dobrý, že ho posílali z místa na místo hasit průšvihy? Nevím. Moc podkladů k tomuto povolání jsem nenašla, proto přivítám každý odkaz na nějaký zdroj informací.

     Bez mučení se přiznám, ač jsem na své předky šafáře hrdá, jsem z nich co se týká genealogie rozpačitá.
    Zatím se mezi mými přímými předky objevili čtyři šafáři:  
    1. Jan Doležal - měl být šafářem v Dolních Vilémovicích snad v letech 1777 - 1800 (tak je psáno v rodném zápisu jeho dvou vnoučat), svatbu jeho dcery Mariany jsem tam dohledala,  narození  Mariany  či  kohokoliv tohoto příjmení jsem zde nenašla, takže zatím  mrtvý bod. Snad tam bude zachovaná nějaká gruntovnice. Jako druhý záchytný bod by snad mohlo být, že jako svědek u svatby Mariany byl uveden Josef Doležal ze Sokolí, snad tedy mohla vést stopa tímto směrem. Uvidíme nebo taky ne.
     2. Matěj Daňhel - šafář ve Slavíkovicích v letech 1801 - 1811 je uváděn u svých dětí jako zdejší šafář - tady snad nebude problém dojít dále, protože se mi podařilo najít zápis o jeho svatbě - jen mít čas.
     3. Martin Sklenář - tak tady už to je malé dobrodružství. Začalo to zápisem oddaných jeho dcery  Terezie s Janem Doležalem ze Slatiny  z roku 1827. Tam je Martin Sklenář uveden jako domkař ze Slatiny a jeho žena Mariana roz. Nehebková z Krhova. Vzala jsem si matriku narozených ze Slatiny a zjistila, že Terezie, která se měla narodit kolem roku 1805, ani žádné z Martinových dětí se zde nenarodilo. Šla jsem tedy do matriky oddaných pro Krhov a až roku 1785! jsem našla skutečně oddací zápis Martina Sklenáře a jeho ženy Marie. Ze zápisu jsem zjistila, že Martin byl šafářem v Halinkově. Dost ve mně hrklo, Halinkov  je dost daleko a jiná oblast. Hledala jsem po mapách, zkoušela Vlastivědu moravskou a ejhle u Horních Kounic byl dvůr, který se jmenoval Halenkov. Tak jsem si vzala matriky pro Horní Kounice a hledala. Skutečně jsem tam Martina Sklenáře jako šafáře a otce našla, vydržel zde docela dlouho. Bohužel Terezie mezi zde narozenými dětmi není. Jedno jeho dítě a sice Vavřinec se narodil  zřejmě roku 1799 (ve spěchu jsem si nenapsala rok!!!) ve Slatině, tam už je však Martin veden jako domkař. To však  byla starší matrika a v ní jsem našla i nějaké jiné Sklenáře. A teď čekám, jestli najdu Martina Sklenáře někde v Halenkově nebo se jen vrátil do své rodné vísky. A kde se mu probůh cestou narodila Terezie?
    4. Josef Urbánek - tak to už je dílo. Roku 1821 se v Únanově narodil Jan Stehlík rodičům Janu Stehlíkovi a jeho ženě Johaně rozené Josef  Urbánek, šafáři ve Lhotě. Tak a bylo to. A pak u dalších dětí se Josef Urbánek objevoval jako šafář v Příměticích, v Koněšíně. To už mi šly oči šejdrem. Ještě se mi podařilo narazit v archivu na dílo jednoho místního nadšence, který si dal tu práci a sepsal historii jednotlivých únanovských domů. Je to úžasná pomůcka, tvořil ji tak zhruba před 50-60 lety a zřejmě měl k dispozici nějaké dokumenty, na které se mi bohužel nepodařilo narazit. Ukázalo se však, že ne vždy se jedná o přesný nebo naprosto spolehlivý zdroj informací (nic to nemění na tom, že je to obdivuhodné dílo) a je nutné ho ověřovat. Dle tohoto zdroje byli Jan a Jana Stehlíkovi odddáni roku 1815 v Únanově, otec Johany byl Josef Urbánek a matka Marie. A v tom byl první kámen úrazu. Veškeré svatby po roce 1784 pro tuto obec jsou pro mne ještě několik let tabu, protože je to tzv. živá matrika, ale před padesáti lety s tím takové problémy evidentně neměli - zřejmě ji měl k dispozici. Takže ověřit, kde se zrovna v době svatby vyskytoval otec Johany Josef Urbánek, se mi nepodařilo. Co jsem tedy věděla: že Jana měla stěhovavého otce, že matka byla Marie a že na zápis o jejím  sňatku se dlouho nepodívám. Nechala jsem to být, s tím, že jednou budu muset obejít všechny ty farnosti obcí, kde se měl pohybovat a hledat jeho stopy. Dokonce ten pohyb svědčil o tom, že se nemohl pohybovat v rámci jednoho pantsví a snad ani pracovat pro jednoho pána ... Pak jsem v Únanově hledala nějaké stopy, které by mi pomohly objasnit odkud sem přišel Jan Šalomoun, opět nedostupná matrika pro oddané - tentokrát zas nemůžu dohledat zápis jeho a jeho syna Matěje - gruntovnice také nic, domek koupil až asi za 20 let poté, co do obce přišel, ale o tom napíšu časem taky elaborát. Jen u zápisu v historii domů únanovských jsem našla, že jeho druhá žena byla Margareta vdova po Martinovi Černém. Tak jsem si ji zapsala a dál se nic nedělo. Až jsem znovu listovala fotkami z té historie domů a narazila jsem na zápis u Martina Černého - jeho žena byla Margareta, dcera šafáře Josefa Urbánka a Marie roz. Jiří Diviš z Dačic! Tak to už je stopa, ale jelikož Dačice spadají pod Třeboň a má cesta tudy dlouho nepovede, nechala jsem horkou stopu vychladnout. A teď se mi prolne cesta s předchozím šafářem Martinem Sklenářem. Jak jsem tak hledala jeho děti v Horních Kounicích, tak jsem koukla i na další dvě obce - pořád hledám toho Jana Šalomouna a místo narození jeho syna Matěje, tak co kdyby, že. A jak tak hledám Šalomouna, koukám na Josefa Urbánka, šafáře v Čermákovicích a jeho ženu Marii rozenou Diviš. Zajásala jsem, mám stopu, ale zápis jejich syna Jakuba byl jediný, co se Urbánků týkal v matrice pro Čermákovice.  Prohlížím v téže matrice Medlovice a koukám, koukám Josef Urbánek, šafář v Medlovicích a jeho žena Marie rozená Jiří Diviš ale nikoliv z Dačic, nýbrž z Bačic a pozor Bačice to je farnost Krhov!!! Takže zpět do matriky pro Krhov, kde jsem dohledala nedávno Martina Sklenáře, a mrknu na první stránku pro Bačice, která se mi otevřela a heureka, Josef Urbánek, syn Fabiana Urbánka z Bačic a Marie, dcera Jiřího Diviše z Bačic. Mám je, ale stálo při mně štěstí. Teď tam budu muset ještě mrknout, jestli se tam náhodou nenarodila Johana, Josef Urbánek nebyl ještě v době sňatku zřejmě šafářem, tak uvidíme. A ještě mám jedno dilema, našla jsem v Únanově úmrtí Josefa Urbánka, ale nejsem si jistá, jestli je to on.
    Toto hledání však nebylo cílené, byla to jedna náhoda za druhou, jenže jak hledat cíleně? Kdo to ví?


    Tak jsem se vydala po stopách tří šafářů ze čtyř a jsem mírně řečeno rozpačitá.
    1. Jan Doležal - jak jsem psala, svědek u svatby jeho dcery se jmenoval Josef Doležal a byl ze Sokolí. Vzala jsem si proto matriku a rejstřík pro farnost Třebíč - sv. Martina a rejstřík. Kolem roku 1759 jsem našla jen dvě Marie Doležalové a to nar. v roce 1756 v Třebíči a v roce 1761 nar. v Kožichovicích. Z logiky věci jsem se nejdříve vydala do Třebíče a skutečně, moje první hledaná Marie má jako otce uvedeného Jana Doležala, šafáře dvora u třebíčského zámku, za kmotra měla ženu purkrabího téhož zámku a hostinského z Třebíče. Pro jistotu jsem ještě koukla na druhou Marii z Kožichovic a otec měl jiné jméno, takže tam cesta skutečně nevedla. Marie byla pokřtěná jako Marie Alžběta a v matrice pro tuto farnost jsem našla ještě její sestru Annu Marii (předpokládám, že to byla sestra, nikoliv přímo ona, neboť v rejstříku byla vedena jako Anna) a jako otec byl uveden Josef !!! Doležal. Vzhledem k tomu, že však ostatní náležitosti včetně kmotrů a zaměstnání souhlasilo do puntíku, předpokládám, že došlo k nějaké chybičce při zápisu. A ještě jsem našla bratra Jana. Uvidíme, co dál, ale jak si přečtete v další části, příliš nadějí si raději nedělám. Protože toto bylo téměř poslední pozitivní, co se mi podařilo o těch šafářích zjistit.
   2. Martin Sklenář - pokoušela jsem štěstí v matrice pro narozené v Horních Kounicích. Martin se měl narodit v roce 1761. Skutečně jsem tam Martina Sklenáře v tomto roce našla - otec Josef byl, jak se zdá pomocníkem u ovcí. Jenže to byl jediný zápis v matrice, kde jsem Sklenáře objevila. Žádný další narozený, žádná svatba a po roce 1761 ani žádný zemřelý. Jen jako kmotr byl uveden ovčák z Lesonic - ty jsou v téměř stejné vzdálenosti dvoje - jedny v okresu Znojmo, druhé v okresu Třebíč. Pokud bych měla hledat trošku logiky, tak zřejmě by mohlo jít o Lesonice poblíž Slatiny, tudíž ty z Třebíče. Ale jak to je nebo bude, to je ve hvězdách. Zřejmě nejdříve ze všeho budu muset kouknout znovu do matriky pro Slatinu a zkusit tam najít nějaké starší Sklenáře. Určitě tam později nějaký Sklenář byl, tak snad by mohli být ze stejného hnízda. Vítězství, zdá se zatím, to bylo Pyrrhovo, neb zápis jsem nalezla, ale zdá se, že nikam nevede. Co se týká otce Martinovi ženy Marie a jí přímo, tak tu jsem v Krhově také nenašla, Nehebků dosti, ale žádný Josef  Nehebka - tedy její otec, se v matrice pro narozené jako otec také nějak nevyskytl.
    Tady se musím tak trošku napráskat. Otec Marie se nejmenoval Josef, jak jsem si statečně zapsala do programu v počítači, ale Jan, jak jsem si napsala správně do papírové zálohy. Přišla jsem na to, když jsem si znovu kontrolovala sňatek Martina Sklenáře a Marie, protože jsem si chtěla ověřit, jak to vlastně bylo. Maria se jako dcera Jana Nehebky vyskytuje v matrice dokonce dvakrát, jednou v roce 1765 a jednou asi o čtyři roky dříve, ale mají jinou matku, takže se budu muset trošku víc kouknout na sourozence a nějak to poskládat.
   3. Josef Urbánek - tak tady je to přímo genealogický masakr. Protože v matrice pro Bačice, potažmo pro krhovskou farnost jsem vůbec žádného Fabiana Urbánka nenašla. Takže se buď do obce přistěhoval až po narození svých dětí nebo se pan farář neobtěžoval zapsat, z které obce ženich pocházel. Ta druhá varianta ale není příliš realná. Takže budu muset dál zřejmě spoléhat na štěstí, protože gruntovnice, na které jsem zatím narazila začínají většinou až někdy kolem začátku 19. stol. a to je dost pozdě. Jediné pozitivní - Jiřího Diviše a jeho dceru Marii jsem jako jediné z celého krhovského hledání našla. Ale raději už nebudu jásat, co kdyby...

    Další pokračování v pátrání:
   1. Jan Doležal - zatím ve stádiu zpracování dat, ale hledání vedlo k zatím dobrým závěrům. V rejstříku oddaných pro Třebíč - farnost sv. Martina jsem našla záznam o sňatku Jana Doležala a Anny roz. Doležalové ze Sokolí. Takže jsem se  vydala opět do matriky oddaných této farnosti a opravdu v roce 1756 si Jan Doležal syn Pavla Doležala, a teď pozor šafáře na třebíčském zámku, vzal Annu dceru Josefa Doležala, sedláka ze Sokolí. Takže původní stopa, která vedla do třebíčské farnosti paradoxně nebyla ze strany otcovy, ale ze strany matčiny. Podle rejstříku narozených se mi pak povedlo dohledat oba dva, jak Jana, tak Annu v matrice narozených. Když jsem pak procházela index oddaných pro tuto farnost, narazila jsem na několik záznamů vážících se Pavlovi Doležalovi - v roce 1729 se ženil Pavel Doležal vdovec z Hostákova s Dorotou Donutilovou z Nové Vsi, roku 1720 se ženil Pavel Doležal vdovec z Hostákova (pro změnu) a Marií Čechovou ze Slaviček, roku 1711 si vdovec Pavel Doležal z Řípova vzal Salomenu Foltynovou ze Svatoslavi a konečně roku 1709 si bere Pavel Doležal syn Pavla Doležala z Hostákova Kateřinu Maškovou z Trnavy. Docela frmol. Podle svateb jsem se pokusila najít úmrtí původních manželek a souhlasilo to (pouze vdovce z Řípova jsem vyloučila, neboť Kateřina z Trnavy zemřela roku 1720). Protože to i tak bylo dost rušné, šla jsem do matriky zemřelých pro Třebíč a list po listu jsem hledala úmrtí buď Doroty nebo Pavla Doležala, Dorotu se mi najít nepodařilo, zato se mi podařilo najít Pavla Doležala, šafáře na zámku. Hledala jsem ho po roce 1756, protože u svatby syna Jana byl ještě mezi živými. Našla jsem ho roku 1757, kdy zesnul v 76 letech. Pro jistotu jsem ještě prohledala narozené kolem roku 1698 a byl tam, Pavel Doležal, syn Pavla Doležala z Hostákova!
  2. Martin Sklenář - prohledala jsem matriku pro farnost Biskupice pro oddané i narozené, ale před rokem 1756 jsem tam nenašla žádný zápis, žádného Sklenáře (dokonce mi zmizeli i lidé, kteří se v té době ve Slatině normálně vyskytovali). Snad něco napoví gruntovnice, pokud se vůbec zachovala.
    3. Josef Urbánek - pro Bačice se dochovaly gruntovnice až zhruba od roku 1782 (dle rejstříku pozemkových knih), bohužel moje zkušenost s nimi je vesměs taková, že se zde jen uvádí, komu to vlastně kdysi patřilo, tedy nějaký počáteční vklad ze starých gruntovnic, ale žádné další náležitosti tam z toho nejstaršího období nejsou, tedy co se týká majitelů, povinnosti tam bývají vypsané pečlivě. Měla jsem jmenný rejstřík pro tyto gruntovnice, ale tam jsem žádného Fabiana Urbánka nenašla,  nezahrnoval však celoláníky. Takže asi ještě nějaká malinká naděje je.