Roku 1649 vystavěl majitel jevišovického panství Raduit de Souches v Pavlicích špitál s domácí kaplí. Ta byla již roku 1670 stržena a na jejím místě byla nákladem opět Raduita de Souches postavená nová, v které směly být slouženy mše svaté. Roku 1675 byl zřízen při oltáři v kapli Boží hrob. R. 1829 majitel jevišovického panství dal rozšířit kapli, ze které tak vznikl kostel sv. Filipa a Jakuba, vnitřní úpravy proběhly roku 1856. U kostela bývala do roku 1764 Kalvárie a do roku 1806 kaple utrpení Kristova. Sakristie byla přistavena r. 1899.
Fara byla vystavěna r. 1785, kdy byla zřízena lokálie. Farní budova byla vybudována roku 1829. Na hřbitově pochovávali nebožtíky z Pavlic a Grešlového Mýta a do roku 1901 i Vranovská Ves, která si v tomto roce zřídila vlastní hřbitov.
V obci řádila cholera v letech 1833 a 1835 a vyžádala si přes 30 obětí.
Škola byla dvoutřídní, česká. V roce 1901 ji navštěvovalo 175 dětí. Byla založena r. 1800. Původně byla utrakvistická, jednotřídní. Roku 1884 pak byla rozšířena na dvojtřídní.
Rody, které držely rodné grunty přes sto let: Přibylův, Bieglerův, Parůžkův, Březinův, Kopův, Jeřábkův, Holzrův, Machovských a Vrátných.
V roce 1834 žilo v 78 domech 480 obyvatel, roku 1890 ve 105 domech již 667 obyvatel a v roce 1900 žilo v obci 667 obyvatel, české národnosti, katolického vyznání. K 31.12.2002 žilo v obci 486 obyvatel, z toho 242 mužů a 244 žen.