wz
LUKOV
    Jinak též Luckov, villam Lukaw, Lukowie, Lukau.
    Lukov patřil od r. 1235 klášteru Porta Coeli v Předkláštěří u Tišnova. V r. 1545 prodal Jan z Perštejna Lukov Václavu Chroustenskému z Malovar. Rudolf II. zastavil mj. r. 1593 ves Lukov, náležející klářeru tišnovskému, Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna, od kterého získal zboží výměnou Hynek z Valdštejna. Součástí moravskobudějovického panství byla ves až do r. 1689, kdy hr. Ota Rudolf ze Schaumburku připojil  Jakubov, Vranín a Lukov k jaroměřickému panství, s nímž pak ves nadále sdílela osudy.
    Zdejší poddaní se zúčastnili nevolnického povstání, které se v r. 1775 rozšířilo na celé jaroměřické panství. V r. 1821 se poddaní obce připojili k robotní vzpouře, která zachvátila část Znojemského kraje.
    Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z kamene nebo z nepálených cihel, kryté na střeše slaměnými došky, střecha byla společná pro obytnou část a chlévy, dřevěné stodoly, kryté rovněž slámou, byly stavěny opodál obydlí nebo na konci zahrad. V místě byl vrchnostenský dvůr a fara, obojí stavěno z lepšího materiálu, kryté šindelem nebo cihlovou krytinou. Dále zde byla myslivna, škola a moučný mlána o 2 složeních s pilou a dále jedna vápenná pec.
    První zmínka o zdejší škole je z r. 1768. Roku 1845 byla vystavěna nová školní budova, která byla r. 1894 rozšíena na školu dvoutřídní a koncem třicátých let na trojtřídní.
    Stará fara byla zrušena v r. 1638 a farnost byla přičleněna do Moravských Budějovic a Hostimi, r. 1663 byla obnovena.
    K chráněným památkám patří farní kostel sv. Jana Křtitele, který se nachází na vyvýšené ostrožně opatřené kamennou podpůrnou zdí, takto vymezenou plochu kolem kostela zaujímal až přibližně do r. 1840 hřbitov. Připomíná se nepřímo již roku 1235. Není vyloučeno, že obvodové zdi nynějšího kostela obsahují stavební pozůstatky románské svatyně (snad jižní zeď lodi).  V pol. 15. stol. byl důkladně přestaven a následně v letech 1716,1727 a 1836 opravován. Roku 1775 byl zaklenut, r. 1779 vybudována zděná hudební kruchta, r. 1804 vystavěna věž (pravděpodobněji však spíš jen dřevěné zvonicové patro bylo nahrazeno zděným). R. 1914 byla věž zvýšena o jedno patro. V katastru je dále zřícenina sv. Víta v Hoře, dále sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého na mostech uprostřed obce, boží muka u hřbitova a 5 křížů při okrajích obce. Pomník padlých v první světové válce je z r. 1921 a  pamětní deska obětem komunismu z r. 1995.
  

    R. 1843 žilo v Lukově 421 obyvatel, z toho 212 mužů a 209 žen v 66 domech a 97 domácnostech. V r. 1880 měl Lukov 72 domů a 432 obyvatel, v r. 1921 bylo v obci 87 domů a500 obyvatel, r. 1930 zde bylo 100 a 509 obyvatel, r. 1950 žilo v 112 domech 462 obyvatel. V letech 1980-1990 byl součástí Moravských Budějovic. k 31.12.2002 žilo v obci 379 obyvatel, z toho 196 mužů a 183 žen.

Lukov - oficiální stránky obce - bohužel poslední aktualizace je z 23.12.2002