Jinak též Luckov, villam Lukaw, Lukowie, Lukau.
Lukov patřil od r. 1235 klášteru Porta Coeli v
Předkláštěří u Tišnova. V r. 1545 prodal
Jan z Perštejna Lukov Václavu Chroustenskému z
Malovar. Rudolf II. zastavil mj. r. 1593 ves Lukov,
náležející klářeru
tišnovskému, Zdeňkovi Brtnickému z
Valdštejna, od kterého získal zboží
výměnou Hynek z Valdštejna. Součástí
moravskobudějovického panství byla ves až do r. 1689, kdy
hr. Ota Rudolf ze Schaumburku připojil Jakubov, Vranín a Lukov k
jaroměřickému panství, s nímž pak ves
nadále sdílela osudy.
Zdejší poddaní se
zúčastnili nevolnického povstání,
které se v r. 1775 rozšířilo na celé
jaroměřické panství. V r. 1821 se poddaní obce
připojili k robotní vzpouře, která zachvátila
část Znojemského kraje.
Domy ve vsi byly nízké s malými
okny, stavěné z kamene nebo z nepálených cihel,
kryté na střeše slaměnými došky, střecha
byla společná pro obytnou část a chlévy,
dřevěné stodoly, kryté rovněž slámou, byly stavěny
opodál obydlí nebo na konci zahrad. V místě byl
vrchnostenský dvůr a fara, obojí stavěno z
lepšího materiálu, kryté šindelem
nebo cihlovou krytinou. Dále zde byla myslivna, škola a
moučný mlána o 2 složeních s pilou a dále
jedna vápenná pec.
První zmínka o zdejší
škole je z r. 1768. Roku 1845 byla vystavěna nová
školní budova, která byla r. 1894
rozšíena na školu dvoutřídní a
koncem třicátých let na trojtřídní.
Stará fara byla zrušena v r. 1638 a
farnost byla přičleněna do Moravských Budějovic a Hostimi, r.
1663 byla obnovena.
K chráněným památkám
patří farní kostel sv. Jana Křtitele, který se
nachází na vyvýšené ostrožně
opatřené kamennou podpůrnou zdí, takto
vymezenou plochu kolem kostela zaujímal až přibližně do r. 1840
hřbitov. Připomíná se nepřímo již roku 1235.
Není vyloučeno, že
obvodové zdi nynějšího kostela obsahují
stavební pozůstatky románské
svatyně (snad jižní zeď lodi). V pol. 15. stol. byl
důkladně přestaven
a následně v letech 1716,1727 a 1836 opravován. Roku 1775
byl
zaklenut, r. 1779 vybudována zděná hudební
kruchta, r. 1804 vystavěna
věž (pravděpodobněji však spíš jen dřevěné
zvonicové patro bylo
nahrazeno zděným). R. 1914 byla věž zvýšena o
jedno patro. V katastru je dále zřícenina sv. Víta
v Hoře, dále sochy sv. Floriána a sv. Jana
Nepomuckého na mostech uprostřed obce, boží muka u
hřbitova a 5 křížů při okrajích obce. Pomník
padlých v první světové válce je z r. 1921
a pamětní deska obětem komunismu z r. 1995.
R. 1843 žilo v Lukově 421 obyvatel, z toho 212 mužů
a 209 žen v 66 domech a 97 domácnostech. V r. 1880 měl Lukov 72
domů a 432 obyvatel, v r. 1921 bylo v obci 87 domů a500 obyvatel, r.
1930 zde bylo 100 a 509 obyvatel, r. 1950 žilo v 112 domech 462
obyvatel. V letech 1980-1990 byl součástí
Moravských Budějovic. k 31.12.2002 žilo v obci 379 obyvatel, z
toho 196 mužů a 183 žen.
Lukov - oficiální stránky obce - bohužel poslední aktualizace je z 23.12.2002
Kostely u nás - Lukov