wz
LITENČICE

     Jinak: Litentschitz, Littentschitz.
    Jak ukázal průzkum Muzea Kroměřížska provedný v letech 1986-1991 týkající se kostrového pohřebiště ze střední doby hradištní na již. okraji zástavby (hroby obsahovaly mj. náušnice, prsteny, gombíky a skleněné korálky apd.),  lze datovat zdejší osídlení  již do 9. a 1. pol. 10. stol.
    První zmínka o tomto městečku pochází z roku 1141. Litenčice tvořily samostatný statek a v držení místních vladyků sídlících na zde poprvné roku 1437 připomínané tvrzi. V č. pol. 14. stol. došlo k rozdrobení držby, podstatný díl statku se dostal do rukou Zástřizlům a to až do r. 1503. Tehdy je získal sňatkem Jan Kuna z Kunštátu, v letech 1509-1554 drželi v té době již značně rozrostlé panství Kropáčové z Nevědomí, pak následoval Půta z Lutanic a r. 1558 Albrecht ze Štenberka, dcera Kateřina a její manžel Jiřík Mrakeš z Noskova. R. 1568 získal panství Gabriel Majlát z Fogaraše, r. 1573 pak Martinkovští z Rozseče. Z dalších majitelů to byly postupně Johanka Horecká z Horky, Ludmila z Roupova, ostřihomksý biskup Petr Pazmán z Panasu, Jan Franitšek Stomm. R. 1712 se panství ujímá Vilém Thorsen a jeho dědic je r. 1778 odkázal spřízněnému rodu Podstatských z Prusinovic; tato větev pak přijala přídomek z Thorsenu.
  
    Roku 1535 byly Litenčice povýšeny na městečko. Do znaku dostaly na pravou polovinu půleného štítu rodový znak Kropáčů z Nevědomí (znak tehdedjších majitelů) a na druhou stranu pak kropáč jako symbol jejich jména. Na místo kropáčeLitenčice se však již mezi letey 1568-1573 přesunula trojice kropáčovských lilií a na významější heraldické straně se pak usídlil listanatý strom z rodového znaku majitelů Litenčic Majlátů z Fogaraše. Tento městský znak se pak v této podobě dále užíval. Po třicetileté válce  však  na tyto výsady upadly v zapomnění  a dál se o Litenčicích mluvilo jako vsi. Hrdelního právo však městečko nemělo, ale kolem roku 1700 je vykonávala vrchnost.
    Zámek v obci je původně tvzí vybudovaou patrně v letech 1415-1437 (hranolová věž při sv. nároží zámku). Trojkřídlou dispozici doplnila v pozdním 16. stol.  budova přiložená k vnějšímu líci pozdně středověké zdi, uzavírajícíc jv. stranu nádvoří. V rámci barokní přestavby snad z r. 1718 došlo k výrazné změně sv. křídla a původní jednopatrová budova se zvýšila o další podlaží a v jv. křídle vznikl oválný sál. Severní a podstatná část jižního křídla však nynější rozsah získaly až před rokem 1827 - přibyl balkonový portikus a do dvora bylo vestavěno reprezentační schodiště s chodbovým traktem.
  
    Škola  byla dvojtřídní s pobočkou při druhé třídě. Bývala původně školou farní a stávala jistě již před třicetiletou válkou.  Poprvé se připomíná roku 1667 v popisu panství. Roku 1897 byla rozšířena na dvojtřídní a roku 1906 byla zřízena pobočka. Nynější budova pochází z roku 1882.
    Fara (č.p. 71) je stavba z roku 1815. Při poslední opravě byly její fasády přizpůsobeny kostelu.
    Kostel sv. Petra a Pavla - stojí na místě chrámu neznámého stáří, neboť kostel se v Litenčicích připomíná jži r. 1368, ale existoval již dříve. Nynější kostel se stavěl kolem r. 1700, avšak r. 1718 nebyl ještě zcela dokončen. Kostel v letech 1742 a 1760 vyhořel, ale byl vrchností vždy rychle opraven. V roce 1Litenčice825 byla opravena klenba, roku 1827 byly pořízeny nové varhany, roku 1827 byl nákladem místních cechů vydlážděn, roku 1851 byl pořízen boží hrob místním sochařem Josefem Hromádkou. Ke kostelu byla r. 1742 nákladem Kristiny z Tonsernu přistavěna kaple, v níž je rodinná hrobka rodu.  V kostele samém byla umístěny náhrobky Johanky z Bílkova, manželky majitele panství Kryštova Kropáče z Nevědomí (+1534), Kateřiny a jejího manžela Jiříka Mrakše z Landeka, Jana Martinkovského z Rozseče a některé další neznámých rytířů bez zřetelných erbů nebo nápisů. Jedná se o jednolodní  stavbu stojící na kopečku za vesnicí na bývalém zdí obehnaném hřbitově (nový od roku 1837 za obcí).
       
    V roce 1771 zde žilo 610 obyvatel, roku 1790 napočítali v 74 domech 566 obyvatel, v roce 1834 žilo v 99 domech 625 obyvatel, roku 1890 zde bylo již 140 domů, ve kterých žilo již 843 lidí a v roce 1900 žilo v Litenčicích ve 139 domech 779 lidí, z nichž dva byli Židé a 3 Němci, ostatní národnosti české, vyznání katolického. K 31.12.2002 žilo v městečku 455 obyvatel, z toho 228 mužů a 227 žen.

  
Litenčice - oficiální stránky obce