Křepice náleží mezi najstarší obce okresu, dokazují to boahté archeologické nálezy a hradisko z doby předhistorické. První písemná zmínka o Křepicích pochází z roku 1190, kdy znojemský kníže Konrád založil premonstrátský klášter Panny Marie a sv. Václava v Louce a daroval mu kapli sv. Mikuláše ve Znojmě a mezi jiným i ves Křepice. Roku 1464 již zde seděl  Václav Rechenberk z Želetic, ves samotná však byla v manství pánů z Lipé a propuštěny z něho byly až roku 1536 za Jana z Lipé. Roku 1544 prodali Křepice bratři Jan a Petr Rechenberkové z Želetic Jindřichovi Březnickému z Náchoda a ten je tím připojil ke statku Horní Dunajovice. Roku 1615 prodal statek Dunajovice spolu s dalšími vesnicemi a i Křepicemi Hynek Březnický z Náchoda za 96 000 zlatých Vilémovi z Roupova na Mladoňovicích. Již roku 1619 kupuje statek Marie hraběnka z Hodic, rozená z Náchoda pro své děti Zdeňka a Karla, hrabata z Hodic a Volbramic, sirotky po Jiřím z Hodic. Karel Václav hravě z Hodic prodal statek Dunajovice roku 1641 Janovi hraběti Götzovi, čímž se opět připojili k želetickému panství. Roku 1677 byly Želetice, Křepice a Domčice soudně přiřčeny Františku Ladislavu Krafftovi. Dále se v držení vystřídali Klára Rosalie ovdověla hraběnka z Martinic, rozená z Kounic, Jan Kryštof Říkovský z Dobrčic, Berchtoldové z Uherčic a hrabata z Walldorfu, Chorynští, Kammelovi z Hardeggu. Pozemková reforma byla provedena roku 1925 a Křepice při ní byly zcela rozparcelovány.
    Na návsi je zvonice, vedle které byla r. 1908 postavna kaplička se sochou Panny Marie lurdské.
    Přiškolena byla původně do Běhařovic, roku 1888 nákladem asi 17 000 krouun vystavěla obec zvláštní budovu. Škola byla jednotřídní, navštěvovalo ji kolem 30 dětí.
    Farností spadají pod Běhařovice, pošta je v Tavíkovicích.
    Roku 1657 se uvádí jména: Ambrožek, Bouchal, Hajný, Hladík, Kameník, Krčál, Levinský, Lokšů, Milý, Peluch, Ranský, Sobotka, Sochor, Sedlák, Volatý, Zahradník, Žambach.
    Roku 1750 přibyla další jména: Časta, Binder, Bukáč, Hora, Hranek, Chmlař, Jakubec, Jelenek, Kudrna, Kukačka, Novotný, Rauš,  Smělek, Trčka.
   Komise r. 1751 udala, že zdejší purkmistr a rychtář se dopustili křivé přísahy a zamlčeli obecní pastvisko. Jako trest bylo navrženo pro výstrahu ostatním obcícm, aby purkmistr, rychtář a jeden soused byli vězněni 8 dní na Špilberku.
     V roce 1831 se zde tak, jako v jiných obcích, rozšířila cholera, která si záhy vyžádala 30 obětí.
     Roku 1835 zde žilo 253 obyvatel v 44 domech, roku 1864 žilo v 39 domech 198 lidí a roku 1900 v 46 domech 248 obyvatel. V roce 1689 zde bylo jen 14 domů.  K 31.12.2002  žilo v obci139 občanů, z toho 71 mužů a 68 žen.

Mikroregion Sever Znojemska - prezentace obce
Obce Znojemska -  Sdružení obcí Sever Znojemska - krátká prezentace obce v rámci projektu