wz
HLUBOKÉ MAŠŮVKY
    Jinak Maspitz, Tief Maspitz, Mašůvky, Břichaté Mašůvky, Malé Mašůvky, Malquitz.
    R. 1349 ves náležela k Bukovině, kromě vladyk z Bukoviny však drželi díl Mašůvek i vladykové z Plavče; 5. května 1365  zde Mikeš z  Horního Plavče zajistil znojemským klariskám 10 hř. pražských grošů. V roce 1390 získává Mikeš z Přeskač od Hynka z Bítova 12 lánů a 10 a půl dvorce v Mašůvkách, jeho jméno se zde  připomíná ještě k roku 1407. Mašůvky byly tedy rozkouskovány. R. 1417 nemocný majitel Bukoviny Jan Vajtmilnar ze Žerotic ustanovil poručníky svým dětem a to Viléma z Pernštejna, Alše z Kunštátu, Jana z Litavan a Bohuše z Říše. Kdyby snad jeho synové zemřeli s ním, odkázal Janovi z Litovan Bukovinu a Bohuši z Říše Myslibořice, mimo háj v Mašůvkách mezi cestou jevišovskou a skalkou. Vajtmilnarům patřil v té době i hrádek Lapikus. R. 1480 prodal svůj díl Mašůvek Jan Nohavka z Kostnice Volfgangovi Owmarovi z Radotic. Ten r. 1500 přikoupil i díl Jana z Vajtmile na Žeroticích.  Roku 1534 zapsal Jan Ownar své matce Markétě z Kynšperku Břichaté Mašůvky a ta je ihned převedla na svého manžela Beneše Bořitu z Budče, který se tu připomíná ještě v roce 1551 a který je odkázal Hynkovi Bořitovi z Budče. V urbáři  jevišovického panství z roku 1628 se uvádí již jako zboží knížat münsterbersko-olešnických, jak se však k tomuto panství dostaly, neví se.
Hluboké Mašůvky 1926
    Hluboké Mašůvky jsou známým poutním místem. V obci  u zázračného pramene nechal r. 1680 vystavět majitel panství Ludovic Raduit de Souches původně kapli, postupně rozšířenou na kostel Navštívení Panny Marie. O léčivém prameni se vědělo již v roce 1620, ale třicetiletá válka přinesla jiné starosti a tak byla minerální voda soudně vyšetřena až r. 1676. Pramen záhy získal velmi dobrou pověst a brzy k němu začaly pouti. V kapli, která zde vznikla, nechal de Souches umístit nevelkou dřevěnou sošku Panny Marie zhotovenou v Belgii podle vzoru sochy Panny Marie de Foi. Kostel samotný byl opravován a rozširován dosti často. R. 1833 byl vydlážděn kehlheimskými dlaždicemi, r. 1834 zcela opraven a vymalován presbytář, r. 1843 přistavěna sakristie a r. 1852 opravena věž a pořízeny dva zvony. Zásadně byl kostel

rozšířen v letech 1948-1950 a to přístavbou lodi s hranolovitou věží. Roku 1783 byl kostel vykraden a co zbylo, bylo odvedeno r. 1811 (všeobecné odvádění kostelního stříbra).
    Dále se v obci nachází kaple sv. Anny a u ní se původně nacházely tři sochy sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého a sv. Iva. Dnes se u kaple nachází socha sv. Anny, sv. Jan Nep. stojí u kostela a sv. Ivo na návsi.  Dále v obci byla vystavěna kaple sv. Trojice. Kromě toho je na cestě mezi Příměticemi a Mašůvkami sedm kapliček, které znázorňují sedm radostí Panny Marie. Pověst vypravuje, že chromý člověk putoval ze Znojma o berlích k Panně Marii, aby si vyprosil zdraví. Cestou od Přímětic sedHluboké Mašůvky - známé poutní místomkrát odpočíval. V Mašůvkách se skutečně uzdravil a tak tam berly zanechal. Na památku své pouti a svého uzdravení nechal vystavěti jako poděkování Panně Marii ony kapličky. Na hoře Kalvarii je křížová cesta.
Hluboké Mašůvky 1935
Dále se v obci nachází kaple sv. Anny a u ní se původně nacházely tři sochy sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého a sv. Iva. Dnes se u kaple nachází socha sv. Anny, sv. Jan Nep. stojí u kostela a sv. Ivo na návsi.  Dále v obci byla vystavěna kaple sv. Trojice. Kromě toho je na cestě mezi Příměticemi a Mašůvkami sedm kapliček, které znázorňují sedm radostí Panny Marie. Pověst vypravuje, že chromý člověk putoval ze Znojma o berlích k Panně Marii, aby si vyprosil zdraví. Cestou od Přímětic sedHluboké Mašůvky - známé poutní místomkrát odpočíval. V Mašůvkách se skutečně uzdravil a tak tam berly zanechal. Na památku své pouti a svého uzdravení nechal vystavěti jako poděkování Panně Marii ony kapličky. Na hoře Kalvarii je křížová cesta.
   Roku 1744 pak zde byla zřízena lokalie a roku 1885 fara. Do té doby byla správa obstarávána z Přímětic, kam se i do roku  1858 pochovávalo. Pak si obec zřídila vlastní hřbitov.
  V roce 1834 žilo v obci v 68 domech 404 obyvatel , roku 1890 již v 118 domech 589 obyvatel a roku 1900 zde žilo 628 osob české národnosti, vyznání římsko-katolického. K 31.12.2002 žilo v obci 707 osob, z toho 355 mužů a 352 žen.