Jinak Maspitz, Tief Maspitz, Mašůvky,
Břichaté Mašůvky, Malé Mašůvky, Malquitz.
R. 1349 ves
náležela k Bukovině, kromě vladyk z Bukoviny však drželi
díl Mašůvek i vladykové z Plavče; 5. května 1365
zde Mikeš z Horního Plavče
zajistil znojemským klariskám 10 hř.
pražských grošů. V
roce 1390 získává Mikeš z Přeskač od
Hynka z Bítova 12 lánů a 10 a půl dvorce v
Mašůvkách, jeho jméno se zde
připomíná
ještě k roku 1407. Mašůvky byly tedy
rozkouskovány. R. 1417 nemocný majitel Bukoviny Jan
Vajtmilnar ze Žerotic ustanovil poručníky svým dětem a to
Viléma z Pernštejna, Alše z
Kunštátu, Jana z Litavan a Bohuše z
Říše. Kdyby snad jeho synové zemřeli s ním,
odkázal Janovi z Litovan Bukovinu a Bohuši z
Říše Myslibořice, mimo háj v
Mašůvkách mezi cestou jevišovskou a skalkou.
Vajtmilnarům patřil v té době i hrádek Lapikus. R. 1480
prodal svůj díl Mašůvek Jan Nohavka z Kostnice
Volfgangovi Owmarovi z Radotic. Ten r. 1500 přikoupil i díl Jana
z Vajtmile na Žeroticích. Roku 1534 zapsal Jan Ownar
své matce Markétě z
Kynšperku Břichaté Mašůvky a ta je ihned převedla
na svého manžela
Beneše
Bořitu z Budče, který se tu připomíná ještě
v roce 1551 a který je odkázal Hynkovi Bořitovi z Budče.
V urbáři
jevišovického
panství
z roku 1628 se uvádí již jako
zboží knížat
münsterbersko-olešnických, jak se však k
tomuto panství dostaly, neví se.
Hluboké Mašůvky jsou
známým poutním místem. V obci u
zázračného pramene nechal r. 1680 vystavět majitel
panství Ludovic Raduit de Souches původně kapli, postupně rozšířenou na kostel
Navštívení Panny Marie. O léčivém prameni se
vědělo již v roce 1620, ale třicetiletá válka
přinesla jiné starosti a tak byla minerální voda
soudně vyšetřena až r.
1676. Pramen záhy získal
velmi dobrou pověst a brzy k němu začaly pouti. V kapli, která
zde vznikla, nechal de Souches umístit nevelkou dřevěnou
sošku Panny
Marie zhotovenou v Belgii podle vzoru sochy Panny Marie de Foi. Kostel
samotný byl opravován a rozširován dosti
často. R. 1833 byl vydlážděn kehlheimskými dlaždicemi, r.
1834 zcela opraven a vymalován presbytář, r. 1843
přistavěna sakristie a r. 1852 opravena věž a pořízeny dva
zvony. Zásadně byl kostel rozšířen v letech
1948-1950 a to přístavbou lodi s hranolovitou
věží. Roku 1783 byl kostel vykraden a co zbylo, bylo
odvedeno r. 1811 (všeobecné odvádění
kostelního stříbra).
Dále se v obci nachází kaple
sv. Anny a u ní se původně nacházely tři sochy sv. Anny,
sv. Jana Nepomuckého a sv. Iva. Dnes se u kaple
nachází socha sv. Anny, sv. Jan Nep. stojí u
kostela a sv. Ivo na návsi. Dále v obci byla
vystavěna kaple sv. Trojice. Kromě toho je na cestě mezi
Příměticemi a Mašůvkami sedm kapliček, které
znázorňují sedm radostí Panny Marie. Pověst
vypravuje, že chromý člověk putoval ze Znojma o
berlích k Panně Marii, aby si vyprosil zdraví. Cestou od
Přímětic sed
mkrát
odpočíval. V Mašůvkách se skutečně uzdravil a tak
tam berly zanechal. Na památku své pouti a svého uzdravení nechal vystavěti jako
poděkování Panně Marii ony kapličky. Na hoře Kalvarii je
křížová cesta.
Roku 1744 pak zde byla
zřízena lokalie a roku 1885 fara. Do té doby byla
správa obstarávána z Přímětic, kam se i do
roku 1858 pochovávalo. Pak si obec zřídila
vlastní hřbitov.
V roce 1834 žilo v obci v 68 domech 404
obyvatel , roku 1890 již v 118 domech 589 obyvatel a roku 1900 zde žilo
628 osob české národnosti, vyznání
římsko-katolického. K 31.12.2002 žilo v obci 707 osob, z
toho 355 mužů a 352 žen.