wz

ČERNÍN
     Jinak též Czernin, Cerninoue, Schirnin, Ztyrnins.
    První zmínka o vsi pochází z roku 1131, když znojemskému kostelu patřil lán v Černíně. Roku 1255 jsou uváděni Bohuněk a Ryšek z Černína, později pak celá řada vladyků, takže ves musela být rozdělena na několik částí. Když však byl do Znojma v 2. pol. 13. stol. uveden řád klarisek, převedla jeho první abatyše Alžběta, zřejmě také z rodu z Černínů, roku 1274 svůj díl vsi vlastnímu klášteru. Roku 1287 začala výstavba klášter sv. Antonína a sv. Kláry, časem se však octl ve finančích problémech, a proto roku 1295 prodal ves Černín za 40 hřiven stříbra  Elišce, manželce Beneše z Vantemberka. I nadále  byla ves rozdělena na několik dílů a tyto střídali majitele. K významným změnám došlo koncem 14. stol., kdy se ves stala nedílnou součástí jevišovického panství. R. 1366 nejprve kupuje Boček z Jevišovic od Peška z Černína, syna Polanova, lán v Černíně a hájky Bukovinu a Kopaninu s veškerým příslušenstvím za 18 hřiven grošů čestkých a od Mikše z Kunčiny a jeho ženy Elišky a jejich dědců dvůr v Černíně s ročním platem 5 kop gr. č. s lesy, hájky, lukami, rybníky, zahradami a vším právem i panstvím za 110 hříven grošů. Dále pak roku 1374 koupil Sezema z Jevišovic od Časa z Černína (Přibíka) dvorec, r. 1377 od Mikše z Vožice tvrz, dvůr poplužní, půl čtvrta lánu, lesy, řeku až k lázništi a veškeré příslušenství. Avšak ani poté, co se stali majiteli celého Černína páni z Kunštátu, nebyl v držení jediného majitele, ale několika jednotlivých členů rodu, kteří se o majetek přeli s velkým gustem.
     Rody, které se  uvádějí již roku 1618, jsou Pavelka a Fučík.
    Nejzajímavější památkou obce je jistě kotel sv. Jakuba většího. Jedná se románskou jednolodní stavbu z 2. pol. 12. stol. s kněžištěm a sakristií z poslední čtvrtiny 13. stol. V 1. pol. 17. stol. byl zvýšen strop nad torzem původní, také plochostropé lodi, dále byl prolomen oblouk věžní empory a vestavěny koutové podpory hudební kruchty. Patrně až v 18. stol.. byl rozšířen původní portál v jižní zdi lodi, proražen další vstup podvěžím a v kněžišti prolomena nová okna a loď i věž zabezpečeny opěrnými pilíři. 17. října 1841 kostel vyhořel a byl bez sřechy, když jej chtěl roku 1848 patron (velkostatek Jevišovický) opravit, nechtěli místní sedláci se na nákladech nijak podílet, teprve roku 1854 se dohodla obec s důchodenským úřadem panským a společným nákladem  byl téhož roku opraven.  Zařízení kostela obsahuje klasicistní tabernákl původně hlavního oltáře s plastikami adorantů a závěsný obraz sv. Ireny z doby kolem roku 1700(snad z Jevišovic). Zvon byl ulit při opravě kostela v roce 1854 Štěpánem Guggem.
    Z dalších památek stojí za připomenutí boží muka na východním okraji obce, zřejmě z počátku 18. stol. Jedná se o čtyřboký pilíř s nástavcem, v jehož vrcholu je osazena plechová silueta Immaculaty. Další boží muka jsou datovány roku 1705 a jsou na západním okraji obce, jedná se o kamennou, hranolovou stavbu dopněnou plastikou sv. Jana Nepomuckého.
    Na návsi se pak náchází socha sv. Václava datovaná k roku 1951.
  
    V roce 2002 zde žilo 154 obyvatel, roku 1834 zde bylo 59 domů a 332 obyvatel, roku 1890 72 domů a 388 obyvatel, roku 1900 382 obyvatel, národnosti české, vyznání římsko-katolického. v 16. a 17. stol. však obyvatelé byli víry bratrské nebo protestanské, dokonce r. 1606 zde byl při kostele protestanstký pastor Matouš Žeravský.


Černín - obecní stránky